Po sv. Martinovi je dodnes pojmenováno mnoho kostelů v Evropě, je patronem jeho rodného Szombathely a také třeba Buenos Aires. Je velmi oblíbený v Latinské Americe, kde bývá nazýván San Martín Caballero (kvůli svému častému zobrazování na koni).

Stal se také námětem řady výtvarných děl. Rada Evropy v roce 2005 prohlásila trasu mezi maďarským Szombathely a francouzským Tours za evropskou kulturní stezku. Jedním ze zastavení na této stezce je od roku 2007 i Blansko.

Blanenský kostel sv. Martina dal vystavět olomoucký biskup Jindřich Zdík v 1. polovině 12. století. První zmínka o výstavbě kostela v Blansku v Letopise Kanovníka vyšehradského se váže k roku 1136 a je také první zmínkou o Blansku vůbec. Jeho zasvěcení sv. Martinu se pak zřejmě odvíjí od úzkých Zdíkových vazeb na tehdejší Francii, kde byl světcův kult velmi silný (Zdík se mj. přátelil s Bernardem z Clairvaux a přivedl do Čech původně francouzský řád Premonstrátů.).

U nás se slaví svátek sv. Martina (11. listopad) jako počátek zimy („Svatý Martin přijíždí na bílém koni.“) a často se peče martinská husa či martinské rohlíky. Svátek svatého Martina byl jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Děti i hospodáři čekali na první sníh, hospodyně pekly posvícenskou martinskou husu. Pekly se ale také martinské rohlíky nebo podkovy. Pojí se s nám mnoho pranostik.

Svatomartinský den měl v Čechách a na Moravě bohatou tradici. Čeledi končívala sjednaná služba, dostávala mzdu a hledala nového hospodáře, případně o rok prodlužovala dohodu. V tento den se uzavíraly smlouvy, konávaly se výroční trhy a martinská posvícení. Přitom se hodně slavilo, a tak není divu, že existují četné dobové záznamy nejen o slavnostech, ale také o nejrůznějších schválnostech, a dokonce výtržnostech, prováděných tzv. „martínky“, tedy slavící čeledí.

Důležitou tradicí, zvláště ve vinařských oblastech, byla v tento den i slavnost nového svatomartinského vína, která byla u nás před několika lety také obnovena.

A proč vlastně ke svatému Martinu patří husy? Legenda říká, že svatý Martin při své skromnosti nechtěl přijmout hodnost biskupa v Tours a schoval se před vyslanci, kteří mu zprávu o zvolení nesli, do husince mezi hejno hus. Ty jej však svým silným kejháním prozradily. Jiná verze však zase praví, že husy Martina při kázání tak rušily svým kejháním, že je za to odsoudil, aby v den jeho památky pykaly za svoje provinění na pekáči.


Svatomartinské víno. To nejlepší z letošního roku.

Období Svatomartinského vína je zcela zásadní etapou vinařského roku a 11. listopad se dá nazvat skutečným svátkem českých milovníků vína. Jedná se o obnovení tradice staré několik staletí a v novodobé historii jde o pádnou odpověď na francouzské Beaujolais nouveau.

I Svatomartinská vína jsou totiž prvními víny daného ročníku, na která jsou zvědaví výrobci i konzumenti. Neboť pokud se mladé svatomartinské vyvede, znamená to, že bude kvalitní celý ročník.

Obecně uznávaná zvyklost říká, že Svatomartinským vínem si můžete přiťuknout právě na sv. Martina 11. listopadu v 11 hodin. Od této chvíle se smí podávat (a prodávat) a nastává doba ochutnávek, svatomartinských hodů i velkých slavností, mezi něž už léta patří i ty blanenské.

Jedná se o vína jiskrná, svěží a ovocitá, která sice zrála pouhých pár týdnů, ale za tuto dobu už stačila získat svůj osobitý charakter. Svatomartinská vína mají lehkou barvu i chuť a nižší obsah alkoholu, obvykle okolo 12 procent. Abyste si však mohli vychutnat přirozenou svěžest mladého vína, měli byste jej spotřebovat nejpozději do jara, poté víno může ztratit svoji výjimečnou chuť i svěžest. Doporučená servisní teplota je u vín bílých a růžových 10–12 stupňů, ideální teplota vín červených se nejčastěji uvádí mezi 14 a 16 stupni.

Jednotnou etiketu Svatomartinské víno mohou od roku 2005 používat vinaři pro určité odrůdy mladého vína, které uspějí v hodnocení komise odborníků a degustátorů. Jedná se o odrůdy Müller Thurgau a Veltlínské červené rané pro bílá vína, Modrý Portugal a Svatovavřinecké pak pro vína růžová a červená. Držitelem licence ke všem svatomartinským symbolům je Vinařský fond, jehož představitelé si pochvalují rostoucí zájem vinařů a postupující věhlas nové značky.

Potěšitelné je, že poptávka po Svatomartinském se každým rokem zvyšuje. A to jak ze strany vinařů, tak od zákazníků. Nechme se tedy i letos zlákat k odkrývání tajemství nového ročníku vín a připijme si na zdraví a úspěch moravských a českých vín ročníku 2017. Zbývá už jen několik posledních dnů čekání a Svatomartinské 2017 bude na světě!

Průvod svatého Martina

Známé pranostiky na svatého Martina. Přichází zima.

Letitými zkušenostmi lidé zjistili, že největší teplotní rozdíly nastávají právě na svátek sv. Martina, a proto tento den spojili s pranostikami. Je to čas výrazně chladný, pochmurný a mlhavý. Na většině míst České republiky se právě v tomto období objevuje první sněžení.

Svátek svatého Martina byl a je jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Děti i hospodáři čekali na první sníh, hospodyně pekly posvícenskou martinskou husu a martinské rohlíky nebo podkovy, zvané martiny, roháče, zahýbáky – prostě posvícení, jak se patří.

Svatomartinské rohlíky nebo podkovy svatého Martina byly obvyklým jídlem na sv. Martina. Martinskými rohlíky podarovávala děvčata své hochy. Velikým rohlíkem plněným mákem nebo povidly býval podarován ze služby odcházející čeledín nebo děvečka.

Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr.

Když na sv. Martina mráz uhodí, na rok dobré víno se urodí.

Na sv. Martina jiskrná vína.

Na sv. Martina, drž se synku komína.

Na den sv. biskupa Martina milý hospodář a jeho družina husy jedí, víno k tomu pijíce, štědrého Martina chválíce, páni, žáci a kněží se radují, neb se jim koledy přibližují. Pacholci a dívky svobodu mívají a u jiných pánů se zjednávají.

Na sv. Martina vábí pečená husička k rodinnému obědu.

Sv. Martin přijíždí na bílém koni.

O svatém Martině husa nejpěkněji zpívá.

Radost Martina je hus a džbán vína.

Na sv. Martina bývá dobrá peřina.

Martinův led, bude vodou hned.

Na sv. Martin, ještě se tam vrátím, ale na svatého Mikuláš mě tu najisto máš.

Radnice v zimě 2009